Přílišné omezování
26. 4. 2007
Myslíme si, že o bulimii a anorexii víme vše, ale nové poruchy přijímání stravy postihují další a další z nás a nemusí se jednat jen o modelky. Mnoho z nich totiž vůbec neví, že se jedná o nemoc a nevíte to asi ani vy!
Syndrom vybíravého jezení
Pod tímto poněkud tajemným názvem se skrývá porucha, která se vyznačuje tím, že postižená osoba jí pouze vybrané potraviny, ale ovšem v extrémním měřítku. Lékaři udávají jako vodítko méně než deset typů potravin v deseti dnech. Až dodnes jste si asi myslela, že to, že nejíte červené maso a bílé pečivo je fajn, ale jsou i tací, kteří se stravují výhradně jablky a zeleninovým salátem (třeba v ohromném množství, takže se nedá mluvit o anorexii). Tito lidé pak trpí různými nemocemi, jelikož jejich tělo začne postrádat mnohé vitamíny a živiny, které jim jednostranná strava poskytuje. Pokud máte strach, že byste mohla touto vážnou poruchou trpět, zkuste si odpovědět na pár otázek:
- Skládá se váš jídelníček z deseti a méně druhů potravin?
- Máte problém si v restauraci vybrat?
- Přestala jste cestovat, protože vám nikde neuvaří tak jak jste zvyklá?
- Kamarádi vám už naznačili, že vaše forma stravy jim přijde nerozumná?
Pokud jste odpověděla alespoň na dvě otázky kladně, měla byste navštívit okamžitě lékaře a psychologa. Budete-li pokračovat v podobném způsobu stravování, mohla byste si přivodit velice vážné zdravotní problémy, které by v určitých případech mohly skončit i tragicky.
»Syndrom gurmána«
Na tom určitě není nic špatného, pomyslí si každý. Jenže je třeba najít hranici, kdy jde opravdu jen o gurmána a kdy o psychicky narušenou osobu, která potřebuje pomoc. Pro obsesivního gurmána je jídlo jeho životem a veškerý svůj čas tráví přípravou, plánováním a dokonce i myšlením na jídlo. Přetrhává kvůli tomu i sociální vazby, izoluje se od ostatní společnosti, ztrácí zájem o zbytek světa. Někteří odborníci věří, že příčinou syndromu gurmána může být výsledkem porušení pravé hemisféry (jako je například nádor). Obsesivní gurmán ale netrpí obezitou, jeho léčba proto spíše spočívá v psychoterapii.
Autor: Lena Nevis, atlas
